Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 10-16 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
17.08.2021
Právě spouštíme nový eshop
Milí přátelé, vítejte v našem novém eshopu, během tohoto roku můžete očekávat řadu novinek, tak se zase přijďte podívat :-) Děkujeme za přízeň, vaš... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
16.04.2021
Wolf-Dieter Storl: Na prahu transhumanismu
I když má většina lidí tématu virus až po krk, je potřeba zopakovat jednu věc: Viry, i koronaviry, nejsou žádní vetřelci. Doprovázejí nás během naší l... číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Knihy jiné
  3. Malé je milé (E.F.Schumacher)

Malé je milé (E.F.Schumacher)

aneb jak by vypadala ekonomie, které by záleželo na lidech

Jak by vypadala ekonomie, které by skutečně záleželo na lidech a na přírodě? Podle této klasické knihy E.F. Schumachera, britského ekonoma německého p... celý popis
Dostupnost
Skladem
248 Kč
225 Kč
bez DPH
ks
  • Kompletní specifikace
  • Malé je milé (E.F.Schumacher)
    Malé je milé (E.F.Schumacher)
    Skladem
    248 Kč
    225 Kč bez DPH
  • ks
Kompletní specifikace

Jak by vypadala ekonomie, které by skutečně záleželo na lidech a na přírodě?
Podle této klasické knihy E.F. Schumachera, britského ekonoma německého původu (1911 – 1977), by vypadala o dost jinak, než dnes. Schumacher klade otazníky za pohodlné pravdy, které jsme nasáli již v dětství a nad kterými nás nenapadlo se do hloubky zamyslet. Je ekonomie objektivní vědou, nebo vychází z určitých nepřiznaných hodnot? Rozleptávají tyto nepřiznané hodnoty i naše morální cítění? Vypadalo by ekonomické myšlení jinak, kdyby vycházelo z hodnot buddhismu nebo křesťanství? Jak? Je ekonomický růst slučitelný s dlouhodobým přežitím naší civilizace? Je to, co zažíváme v posledních sto letech, skutečně pokrok? Co je vlastně pokrok? Pomáhá tzv. zahraniční pomoc zemím globálního Jihu, nebo je tlačí do hlubší nerovnosti a ekonomické závislosti na zemích Severu? Je způsob, jakým člověk nakládá s přírodou, násilím? A jak k tomuto násilí přispívá současné ekonomické myšlení? Je běžná firma, jejíž cílem je pouze zisk, součástí problému? A jaké jsou její alternativy? Všechny tyto těžké otázky Schumacher nadhazuje s určitou lehkostí a nabízí někdy překvapivé odpovědi. Malé je milé navzdory autorově odbornosti a erudici není vědecké dílo. Je to spíše série vtipných, často provokativních polemik s převládajícími narativy naší civilizace.

Slavná kniha, která poprvé vyšla již v r. 1973 a kterou literární příloha deníku The Times nazvala „jednou z nejvlivnějších knih, vydaných od druhé světové války“, je o to aktuálnější v současné době rostoucích pochybností o směřování západní civlizace. Je to přitom kniha, která zůstává oběma nohama na zemi, dýchá z ní naděje a osloví nejen naši hlavu, ale i srdce.

 

PŘEDMLUVA K DRUHÉMU ČESKÉMU VYDÁNÍ (ukázka)

Od té doby, co tato výjimečná knížka v roce 1973 spatřila světlo světa a vzápětí se stala světovým bestsellerem, inspirovala miliony lidí k hlubšímu zamyšlení nad současnou společností a  její ekonomickou ideologií, ale i  nad vlastním životem. Někteří začali pracovat v oblasti obnovitelných zdrojů či jinak měnit společenský systém, závislý na fosilní energii a „náboženství ekonomie“. Další se rozhodli změnit vlastní život, ať už to byla obecnější snaha „dosáhnout maxima pohody s minimem spotřeby“, či konkrétnější změna vlastního vztahu ke  zvířatům, protože „výsadní postavení zavazuje“, či třeba snaha pracovat na zahradě v duchu trojitého Schumacherova ideálu „zdraví, krásy a trvalosti“.

Schumacherovo Malé je milé vzájemně propojilo řadu zdánlivě nesouvisejících témat a projevů společenské a ekologické krize a pomohlo tak rozvinout diskusi o tom, jaké jsou její hlubší příčiny a jak by se západní civilizace měla změnit, pokud chce předejít nárůstu globálního chaosu a utrpení. Proč ale tuto knížku číst ještě dnes, v době, když uplynulo tolik vody a vyšlo tolik dalších knížek, které se těmito tématy zabývají? První důvod, proč ještě dnes číst Schumachera, spočívá v nadčasovosti jeho sdělení. Schumacher nepředpovídá budoucnost, i když vychází z dobových odhadů budoucího vývoje spotřeby energie. Místo toho se táže po hlubších příčinách současné krize – která se od jeho doby ještě prohloubila – a klade otazníky za naše nejsvětější přesvědčení, za pohodlné pravdy, které jsme nasáli možná již v dětství a nad kterými nás nikdy nenapadlo se do hloubky zamyslet. Je ekonomie středního proudu objektivní vědou, nebo vychází z určitých nepřiznaných hodnot? Rozleptávají tyto nepřiznané hodnoty i naše morální cítění v  osobním životě? Vypadalo by současné ekonomické myšlení jinak, kdyby vycházelo z hodnot buddhismu nebo křesťanství? Jak? Je ekonomický růst slučitelný s  dlouhodobým přežitím naší civilizace? Je to, co zažíváme v posledních sto letech, skutečně pokrok? Co je vlastně pokrok? Pomáhá tzv. zahraniční pomoc zemím globálního Jihu, nebo je tlačí do hlubší nerovnosti a ekonomické závislosti na zemích Severu? Je způsob, jakým člověk nakládá s přírodou, násilím? A jak k tomuto násilí přispívá současné ekonomické myšlení? Je běžná firma, jejíž cílem je pouze zisk, součástí problému? A jaké jsou její alternativy?

Všechny tyto těžké otázky Schumacher nadhazuje jaksi mimoděk, s určitou lehkostí a glancem, nezřídka i humorem. A to je další důvod, proč si i dnes přečíst Schumachera. Spočívá v jeho svěžím stylu a v naději, která ze stránek jeho knihy dýchá. Malé je milé není vědecké dílo, i když je psané s pečlivostí a důsledností, která je vědeckým textům vlastní. Je to série vtipných, často provokativních polemik s převládajícími narativy naší civilizace. K  obsahu knihy přitom autor došel postupně, celoživotním tápáním a  hledáním, jak to popisuje jeho životopis na konci této knihy. Naděje, která knihu prostupuje, má dvojí podobu. Na jednu stranu je to Schumacherovo neprvoplánové duchovní poselství, které prozařuje její stránky a oslovuje nejen náš intelekt, ale i naše srdce. A na druhou stranu je to paradoxně jeho přízemnost či spíše zemitost a ukotvení v realitě, které mu nedovoluje příliš létat v nadoblačných výšinách. Místo toho každou chvíli nabídne konkrétní nápad, jak utvářet realitu sociálně a ekologicky příznivým způsobem, ať už jde o jeho koncept přimeřené (středně vyspělé) techniky, o  etické a  demokratické modely podnikání nebo třeba o  biozemědělství, které popisuje jako nenásilný přístup, který respektuje půdu, rostliny i zvířata jako živé bytosti.

Třetí důvod, proč je tato knížka stále aktuální, je skutečnost, že k řadě Schumacherových vhledů naše společnost teprve postupně dozrává. Podívejme se tedy na některé ze silných myšlenek, kterými knížka překypuje, v zrcadle současné doby. Jedna z těch nejzákladnějších je idea metafyziky či metaekonomie, tedy tvrzení, že ekonomie nestojí na vlastních nohách, ale je odvozená od našich hodnot a od toho, co je pro nás důležité. Schumacher tuto myšlenku vysvětluje na příkladu, kdy by ekonomie nevycházela z hodnot industrializující se Evropy 18. století, jako z nich vychází dnes, ale z hodnot buddhismu, tedy z jednoduchosti a nenásilí. V tom případě by cílem ekonomické činnosti nebyla snaha omezovat pracovní příležitosti v zájmu finanční efektivnosti, ale podporovat plnou zaměstnanost a důstojnou a smysluplnou práci. Namísto maximalizace produkce a spotřeby by usilovala o zlatou buddhistickou střední cestu a umírněnou spotřebu. A tak dále.

Klíčové Schumacherovo sdělení, že totiž základní přístupy, cíle, závěry i samotné otázky, které si současná ekonomie klade, jsou zásadně ovlivněny jejím světovým názorem, tedy skrytými předpoklady, z nichž vychází, dosud ve středoproudé ekonomii nezarezonovalo. Učebnice ekonomie se povětšinou stále halí do hávu bezproblémového realismu. Dočítáme se v nich, že ekonomie je pozitivní, objektivní věda, která nestranně nahlíží na realitu a vědecky ji popisuje. Na druhé straně je pravda, že vedle ortodoxní ekonomie, která dosud okupuje ekonomické učebnice, se objevuje řada dalších ekonomií, jako je sociálně ekologická ekonomie, zelené neomarxistické směry či ekofeministické nebo právě buddhistické přístupy v ekonomii, které přiznávají svou „metaekonomii“, tedy hodnoty, z nichž vycházejí, a hlásí se stále výrazněji o slovo. Důležitým tématem byla pro Schumachera, který více než dvacet let pracoval pro britský uhelný průmysl, také energetika a otázka fosilních zdrojů. Hned v prvních dvou kapitolách vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v 60. letech rapidně narůstá globální spotřeba paliv, což dává do souvislosti s ekonomickým růstem (tedy narůstající produkcí a spotřebou) a růstem populace. Vyjadřuje proto obavu, že, pokud bude ekonomický růst pokračovat a USA a další bohaté země budou stále zvyšovat svou spotřebu, bude naše civilizace za pár dekád fatálně ohrožena nedostatkem zdrojů energie. A  pokud přece objevíme dostatečná ložiska fosilních paliv, aby pokryla naši rostoucí spotřebu, říká Schumacher, narazíme na  meze tolerance přírody a  na  obrovské „tepelné znečištění“. Dodává: „To platí pro kterékoliv palivo. Pokud jeho spotřebu zvýšíme čtyřnásobně, pak pětinásobně, pak šestinásobně… dříve nebo později si s  problémem znečištění přestaneme vědět rady.“ Schumacher tu nejenom předpovídá palčivý problém klimatické změny, o kterém se začalo více hovořit až dvacet let po jeho smrti. Jde dál: ukazuje, že na destabilizaci přírodního a klimatického systému má zásadní podíl náš expandující systém ekonomický, orientovaný na  stálý růst produkce a spotřeby a jednostranně upřednostňující soukromý zisk. A v nejhlubší rovině, jak také Schumacher ukazuje, je problémem „metafyzika“, tedy převládající systém hodnot současné civilizace, který odděluje člověka od přírody, přírodě upírá bytostnou hodnotu a spoléhá na to, že technologie vyřeší každý problém.

............

Naďa Johanisová, v Brně, dne 26. srpna 2020

Zboží zařazeno v kategoriích
Nepropásněte novinky, akce a slevy!
Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz